Bratři Ličkové, Jarošík a Medveděv tvoří české kvarteto, které si řeklo, že si kvůli nějaké válce nebude šlapat po kariéře. Kdo v tom v Rusku jede s nimi?

Byly časy, kdy Rusko nebylo vnímáno jako toxická destinace. A po fotbalové stránce se snažilo otevřít světu. Italský expert Fabio Capello kupříkladu po působení u národního týmu Anglie převzal na tři roky ruskou reprezentaci. Jeho krajan Roberto Rosetti zase svého času řídil v Rusku komisi rozhodčích. A když už jsme u Italů, tak trenér Luciano Spaletti, strůjce aktuálního neapolského zázraku, pět let vedl Zenit Petrohrad.

Na stejné adrese na řece Něvě před ním působil i Vlastimil Petržela s početnou kolonií českých fotbalistů, ještě dva roky po po jeho odchodu získal Radek Šírl s klubem Pohár UEFA i Superpohár. V roli skauta pro Zenit léta pracoval Vladimír Borovička. 

Dynamo Moskva svého času zlákalo Jaroslava Hřebíka, bohužel pro něj si zvolil opravdu nešťastné období. Za Dynamem totiž tehdy stála společnost Jukos. A za ní Michail Chodorkovskij, nepohodlný magnát, kterého putinovský režim uvěznil. Takže Jukos, potažmo Dynamo v té době rozhodně nepluli na vlně přízně, ba právě naopak.

Ale to všechno už je poměrně dávná historie.

Ta žhavá se začala psát na konci února 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Na Rusko začal (především) západní svět hledět jako na agresora. A také sportovní prostředí začalo uplatňovat sankce. Ruský fotbalový tým byl například vyřazen z baráže o MS 2022 a nevpustili ho ani do kvalifikace o Euro 2024, ruské kluby nesmějí hrát soutěže UEFA. 

Co sport, to trochu jiné nastavení sankcí. Velké debaty už se začaly vést kolem případného startu ruských sportovců na OH, které už za rok uspořádá hlavní město Francie.

Kuchta s Králem Rusko opustili, jiní se do něj hrnou

Co se týče ruské fotbalové ligy, odešel z ní nejprve na hostování do Sparty a teď v létě i na dokončený transfer útočník Jan Kuchta. 

Se Spartakem Moskva je stále vázán smlouvou Alex Král, ale využívá možnosti, kterou nastolila FIFA, která zahraničním fotbalistům letos už podruhé umožnila kontrakt v Rusku přerušit. Český reprezentant Král v minulé sezoně působil díky tomu v Schalke, teď změnil barvy na Union Berlín.

Trenér Marcel Lička však v Rusku setrvává. V Orenburgu ho nejprve doplnil jeho bratr Mario. A společně se teď v létě přesunuli do Dynama Moskva.

Na uvolněné trenérské místo v Orenburgu se přesunul Jiří Jarošík. A do Soči jde hrát Jurij Medveděv, který sbíral starty v českých mládežnických reprezentacích. A naposledy oblékal barvy Slovanu Bratislava.

Na sociálních sítích se objevila jeho citace: "Nikdo nechce válku, já jsem také proti ní, ale proč by na to měla doplácet moje kariéra? Proč bych měl doplatit na geopolitickou situaci?"

Marcel Lička se zase před časem v Deníku nechal slyšet s vysvětlením, proč Rusko neopouští: "Co bych tím získal? Přijel bych domů, ale válka by neskončila."

Co člověk, to názor. A každý si kapitoly do knihy svého osudu a života zapisuje sám. Jak budete jmenované lidi od fotbalu, stejně jako třeba několik českých hokejistů, kteří působí v KHL, hodnotit vy, čtenáři tohoto textu, nechám na vás.

Abych byl u hokejistů konkrétnější, jde o Libora Šuláka (Omsk), Dmitrije Jaškina (Kazaň) a poměrně čerstvě také o Davida Skleničku, který sice nepodepsal smlouvu přímo s ruským klubem, ale s Barysem Astana z Kazachstánu. Nicméně startovat s ním bude v převážně ruské KHL.

Za sebe jen můžu říct, že mě angažmá českých sportovců a trenérů v Rusku vůbec netěší a vnímám ho jako zásadní zklamání. Když se teď obrátím výhradně k fotbalu: V mírových časech bychom patrně hodnotili jako cenné, že je v nějaké významnější ligové soutěži zájem hned o dva české experty v roli hlavních koučů. Jenže situace je jiná než mírová. Rámuje ji černá realita války a zbytečně zmařených životů, jednoznačně vinou ruských okupantů a agresorů.

Každopádně mi přišlo zajímavé podívat se na to, jak se tyto skutečnosti odrážejí na ruské fotbalové lize,. Kdo odešel, kdo je v podobné situaci jako Alex Král a kdo ze zahraničních fotbalistů nebo trenérů nahlíží na věc patrně podobně jako Ličkové či Jarošík, a v Rusku tudíž setrvává.

Ze zemí NATO bude mít každopádně v nové sezoně právě Česká republika mezi trenéry ruské Premier League nejsilnější zastoupení. 

O tom všem, podobně jako o finančních podmínkách, o kterých se v souvislosti s českými trenéry spekuluje a dalších konsekvencích jejich působení v Rusku, včetně vlivu někdejší pravé ruky Jürgena Kloppa, nabídnu více informací v další, placené části tohoto textu.