Dolní Němčí je jihomoravská obec s 2868 obyvateli, alespoň tedy podle posledních uzavřených statistik. Dosud byla vyhlášená hlavně díky tradici pěstování česneku. Ale ona je to už i vesnice fotbalová. Po roce 2000 už se tu totiž narodili hned dva šikovní kluci, před kterými se rýsuje opravdu mimořádná budoucnost. Byť to tak vždycky nevypadalo.
Dvacátého července 2020 se na grilovačce u Ambrosů v Dolním Němčí objevil i soused Jurásek. A tuze bědoval: „Tak Davidovi dneska ve Zbrojovce řekli, že je neperspektivní a že už si u nich nekopne.“
Měl štěstí. U Ambrosů byl totiž zrovna na návštěvě Martin Krob, v té době víceméně začínající fotbalový agent, který jen pár dní předtím „přestěhoval“ tehdy 16letého Lukáše Ambrose ze Slavie do Wolfsburgu. Mimochodem, Ambrosův příběh našel svůj dosavadní vrchol 18. února letošního roku, kdy Lukáš nastoupil v dresu Wolfsburgu v německé Bundeslize. Jako dosud nejmladší Čech v historii. Bylo mu tenkrát právě 18 let, 8 měsíců a 13 dní. A je prakticky jisté, že o Lukáši Ambrosovi ještě mnohé uslyšíme.
Dá se říct, že velký příběh Davida Juráska, dalšího kluka z Dolního Němčí, který na svět přišel o čtyři roky dříve než Ambros, se začal psát právě toho večera na zmíněné grilovačce.
Ta se „společensky vydařila“. A ačkoli až do té doby Davida Juráska v životě s balonem u nohy neviděl, zmínil se přesto Martin Krob na druhý den na mládežnickém Harašta Cupu před svým starým známým ze slávistických kruhů Tomášem Hunalem, v té době ve službách druholigového Prostějova, že by pro něj měl zajímavý tip. Na leváka, o kterého Zbrojovka nestojí, ale dělá chybu. A Prostějov si Davida Juráska vzal.
Tříletá cesta do pohádky
Střihněme teď náš „film“ a posuňme se v prostoru a čase. Jen o kousek. Od oné grilovačky totiž ještě neutekly ani tři roky. A přesto byl David Jurásek v pondělí v Lisabonu na devadesátiminutové mediální show představen jako posila Benfiky.
Pak nasedl do letadla a odletěl za týmem na soustředění. Na palubě s ním seděli prezident klubu Rui Costa, vítěz Ligy mistrů s AC Milán a Figův dlouholetý spoluhráč s reprezentace. A pak ještě dva chlapíci, konkrétně Angel di María a Nicolás Otamendi, argentinští mistři světa, kteří se k týmu připojovali po delší dovolené. Mimochodem Otamendi je jediným obráncem, za kterého kdy Benfica zaplatila víc než za Davida Juráska.
Jeden by řekl, že to snad ani není možné. Během pouhých tří let vykreslily život a kariéra Davida Juráska až pohádkově vyklenutý oblouk. Od chvíle totálního zmaru až k momentu, kdy po boku světoznámých fotbalových legend nastoupil na palubu letadla coby jejich novopečený spoluhráč.
Chcete se dozvědět víc?
Co všechno se stalo v průběhu těch tří let mezi grilovačkou v Dolním Němčí a podpisem kontraktu snů v Benfice? Kdo Davidu Juráskovi na jeho strmé cestě směřující k dosavadnímu úspěchu až dosud nejvíc pomohl a jak?
Které zahraniční kluby o něj reálně jevily zájem? Proč nezvolil anglickou cestu? Kterého Juráskova „nápadníka“ odmítla Slavia v zimě?
A to není vše…
Proč to ještě minulý týden vypadalo, že Jurásek zůstane ve Slavii i v nadcházející sezoně? Jak dramaticky probíhaly poslední dny a hodiny před podpisem? A ve kterém krizovém momentu se v hrudi Juráskova agenta takřka zastavilo srdce?
To všechno jsem se pokusil sepsat. A to nejen s pomocí agenta Martina Kroba, ale i dalších osob, které s celým příběhem sice měly výrazně co do činění, ale ze skromnosti či z jiných důvodů si přály zůstat v anonymitě.
Pokud vás Juráskova velká přestupová story i s překvapivými detaily zajímá, najdete ji v další, placené části tohoto textu. Dovolím si neskromně poznamenat, že po mém soudu opravdu stojí za to.
Obsah pro předplatitele
Tento článek je pouze pro předplatitele.
Chceš číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?
Předplatit od 99 Kč